Smutná píseň o česači bavlny

Hromosvod

F#Sen se mi B7zdál, že Hnemoh' jsem už C#dál,
F#hlava se mi B7točila Ha já se jen C#smál,
D#smál jsem se B7životu, Hco jsem dosud C#žil,
Ejindy než Hve snu bych C#na něj nemysF#lil.
F#Narodil B7jsem se v Hzaprášenym C#domu,
F#nevim už B7kdy a Hani nevim C#komu,
D#sotva jsem se B7rozkoukal, Huž jsem šel na C#pole,
F#česal jsem B7bavlnu Hpořád v jednom C#koF#le.
Tam na těch polích uvěřil jsem v Boha,
když poslali mě do školy a já z ní vzal roha,
utekl jsem do hor bez jídla a mapy,
za pár dnů mě našli šerifovi chlapi.
Odvedli mě dolů a tam mě krutě zbili,
musel jsem pak pracovat, dokud jsem měl síly,
spal jsem jen pár hodin a jed jsem jednou denně
a to bylo těžký, těžký zatraceně.
A tak jsem jednou v létě ukořistil pušku,
samotnýho šéfa vzal jsem si na mušku,
akce povedla se, zmizel jsem jim v lese,
jenže jsem moc stahanej a kůň mě sotva nese.
Usínám v sedle a hlava se mi točí,
šerif z mi stopy nespustí oči
a už vidím jezdce, jak se za mnou ženou
a pak vostrou kulku z pušky vypálenou.
Ještě cítím ránu a pak vidím záři,
malinkýho pána s úsměvem na tváři,
podává mi ruku, že mě tady vítá,
okolo něj krásnej bílej anděl lítá.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:24:03.34+00:00
Výsledky hledání: